Pages Navigation Menu

Dětská obuv, dětské boty, školní batohy, zboží pro děti

Boty, které dostaly jméno

Boty, které dostaly jméno

Historie obuvi je dlouhá, až kam lidstvo sahá. My si ale zavzpomínejme na kratší úsek z našich dějin a jen ten, kam naše paměť sahá. I tak je tato krátká historie bohatá na všemožné druhy a střihy obuvi. Připomeňme si nejznámější modely našich dědů, otců i těch našich. Samozřejmě, že ženy si vzpomenou na boty svých babiček a maminek a v čem samy chodívaly. Budeme rádi, když nám pomůžete rozšířit tuto sbírku pojmů s bližšími údaji.

Níže uvádíme lidová slangová označení nejrůznějších druhů obuvi, tak jak si je pojmenovali dřívější generace a následně i my :

válenky - vysoké zimní boty (40. léta)

maďary - vyšší obuv na kožené podešvi s gumou (50. léta)

přezůvky - šedý mor, do zimy se nosily bačkory a přes ně přezůvky (50. léta)

slepičky - dětské filcové kotníčkové boty (50. léta)

pionýrky - kotníkové turistické boty

cvičky - přezůvky do školy a do hodin tělocviku (50. a 60. léta)

spartakiádky později jarmilky - spartakiádní plátěné cvičky (50. léta dodnes)

moukovky - pánské boty od pana Moučky s podpatkem (60. léta)

pilky - celoroční obuv s gumovou pilkovou podrážkou (60. léta)

gondoly - dámské boty s malým podpatkem a hranatou zdviženou špičkou (60. léta). Dámská lodička s kovovým patníkem a podpatkem zvonového tvaru

ťapky (balerínky) – dámské nízké boty s rovnou podešví a svrškem na gumu (50. léta, dodnes)

rokenrolky - dámské nízké boty s rovnou podešví, tvarem do špičky (60. léta)

kecky, trampky, plátěnky - plátěné sportovní kotníkové tenisky (50. léta, dodnes)

kristusky - letní plátěné boty na tkaničku nad kotník (50. léta, dodnes)

důchodky - zimní boty z filcu (70. léta asi dodnes)

jehly - boty na vysokém úzkém podpatku (60. léta asi dodnes)

mokasíny - nízké boty z měkké kůže

lakýrky - pánské lesklé společenské boty (30., 40. léta, dodnes)

lodičky - dámské společenské i vycházkové boty na podpatku bez zdobení

princesky - kožené s nízkým podpatkem a velmi úzkou špičkou (začátek 60tých let)

kačenky - boty na nižším podpatku

válenky - dodnes oblíbené v Rusku, do tuhých mrazů

křusky - šněrovací boty nad kotníky. Daly se na ně nasadit i brusle na kliičku nebo kolečkové.

buffy - uzavřené boty na vysoké hrubší podrážce (půlka 70.let)

sněhule - pěnová obuv s kožešinovou vložkou

gerlachy - zimní boty

meltonky - dámské zimní boty s patníkem střihem připomínající střevíc, horní díl z filcu se zapínáním na poutko nebo patentky, knoflíčky, předchůdkyně tatranek se nosily jeste kratce po valce.

zebu - panske boty se špickou, velice tenké podrážky, předchůdkyně „pilek’. Nosily se ke kalhotám zvaných Charlestonky (počátek 60.let)

Ameriky – Pánské vysoké kožené boty z přírodní vepřovice
Atlasky – Elegantní a lehoučké
Capáčky – Nejmenší dětské botičky
Galoše – Kotníčkové gumové boty, které se obouvaly na bačkory (domácí obuv)
Jenerálky – Pýcha mládeže: celogumové vysoké boty
Kordovanky – Polokozačky s teplou vložkou, na mechové podešvi, jako čistící prostředek na tuto obuv se používal kordovan
Krašlaky neboli natahovačky – Dámské elastické zimní boty těsně obepínající nohu
Laury -Letní dámské nazouvací boty na polyuretanu s páskem přes nárt a ozdobnými cvočky, módní hit 80. let
Lenonky – Pánské polobotky na vyšším podpatku, zapínání především velkro, průkopníky byli členové skupiny Beatles
Milánky – Gumové šněrovací boty s teplou vložkou
Papuče – Bačkory – domácí obuv
Pařížanky – Dámské zimní gumové boty na podpatku s bočním uzávěrem
Pilky – Vroubkovaná, vzorovaná podešev
Půlitřáky – Vysoké pracovní boty, kombinace kůže a filcu, ve vrchní části měly pomocná ouška na uchycení při obouvání
Střevíčky zámišové, ševrové – Semišové
Šedý mor – Galoše s bočním uzávěrem
Šuny, křápy, škrpále, škarpály – Pojmenování obuvi, která se nelíbí
Trampky – Obuv určená na turistiku, první zmínky se objevily s počátkem trampingu v Čechách
Valašky – Ručně šité filcové boty s výšivkou, původem z okolí Slavičína a Valašských Klobouk
Waldemarky – Pánské zimní boty na podpatku se špicí, pojmenování po Waldemaru Matuškovi, který si je ve Zlíně nechával na zakázku šít

a další :

bagančata, kaliopky, kordovanky, korkáče, pantofle, fusbety, nazouváky, galoše, pohorky, botasky, huculy, žabky, dřeváky, tuleňky, piškoty, holinky, pilky, kozačky, střevíčky, tuleňky, vietnamky, škrpály, pantofle, korkáče, drapáky, kanady,

diskuse na toto téma :

Trochu vysvetleni o “Buldockach” Pokud si pamatuji, za mych detskych let mely dva nazvy” Buldočky” a nebo “Psi dečky“. To byly takove filcove obaly na narty, ktere se pridavaly k lakyrkam kdyz mrzlo. Jinak byly jeste damske filcove “Meltonky” a dalsi filcove “Tatranky” ty se nosily k hubertusum a radiovkam ci kulichum, a ted k panskym: Nosily se take “Zebu” boty, a Madary nebyly z gumovou, ale s tlustou kozenou podrazkou, kterou jsme si jeste (v letech padesatych) davaly pripodrazit, aby byly tlustsi a vrzaly. Nekteri frajeri si je jeste obesivali barevnym zvonkovym dratem, a k sacku do flasky z pepita latky s visacimi zamecky misto knofliku, kalhoty “roury” s vysokou zalozkou. K tomu nacesany a nacukrovany Eman a jelo se. Za valky se tez vyrabely sandalky pro deti s drevenou podrazkou “Drevacky” Podrazka byla ze dreva nakrajena na prouzky a slepena platnem. Za dva mesice se rozpadly!!! nebyly na body byly volne. Vi dnes nekdo, co to byly body cili satenky? Bez nich se za valky nedostaly ani nite.

Přezůvky se držely celé roky jako velmi nedostatkové zboží, snad ze Západu. Měla jsem je přes plesové střevíčky a nepřezouvala jsem se u šatny jediná.

Ještě byly gumáky, což je nyní naprosto pitomá móda – ve městě je uršitě spousta bláta. No, až holkám začnou smrdět nohy, pochopí…

Botasky imitovaly za socíku toužebně obdivované adidasky, ale věřte nebo ne, jedny staré adidasky v naší rodině sloužily dvacet roků a byly oddělány až letos jakožto pracovní obuv. Jak se to nemá, hoši si je předávali a pečlivě střežili, ba někdy i umyli… Buldočky byly na začátku století za první republiky pánské boty s frajerskou kulatou špičkou a vysokým leskem.

Neplést si s psímá dečkama – jak by asi mohl být textil lakovaný? He? S gumičkama znamenalo, že na nich právě byly upevněny psí dečky (anglicky spats – viz Charlie párátko z filmu Někdo to rád horké, který měl anglicky přídomek Charlie Spats), nebo jen nohavice kalhot páskem gumy vedeným pod podešví před podpatkem (podobně jako tomu bývalo u tzv. šponovek – kdo si pamatuje lyžařské kalhoty z 50tých let, později i některé vzory tepláků, či módní dámské šponky z let 60tých s gumou pod chodidlem.

Meltonky byly kotníčkové, textilní svršek, zpravidla barvy černé a šedé, zapínání na malé knoflíčky nebo druky na boku nártu. Byly nejen dámské, ale i pánské.

Kecky byly vždy kotníčkové – mimochodem jejich název nevznikl z kecání, ale z názvu americké firmy Keds, která je první začala vyrábět. V 50. a 60. letech byly textilní boty tohoto typu, ale výšky jen polobotkové nazývány tenisky. Kdo měl bílé, byl skoro na tak slušné úrovni jako majitel kecek. Kdo měl ale levnější hnědé nebo šedé, byl buran – to nosily jen jezedačky do řepy, ale správnej puberťák ani omylem. Nejlepší kecky byly se zelenou mechovkou, stály hrůzu peněz (25 Kčs) na rozdíl od normálních (20 Kčs) nebo jen tenisek (15Kčs).

Tatranky byly zimní boty, měly filcový svršek, koženou podešev kombinovanou s gumou, ale spíš to vypadalo jako tlustý papír, byly pánské i dámské, šněrování bylo buď na dírky nebo na háčky, špička kulatá, celkový vzhled neohrabaný tlustý a hnusný. Výsledek bídy poválečných let, v 60tých už v tom nechodil ani náš táta, který jinak nic nevyhodil.

Vietnamky byly skutečně čínské a vietnamské z vynikájící měkoučké přírodní gumy s neruvěřitelnou trvanlivosti. Žabky potom byly jejich napodobeninou české provenience z tenčí a tvrdší syntetické gumy s výdrží tak 1 sezónu.

První pohorky (1 bota = 1kg) s výměnnou šroubovací gumovou podešví začali nosit kromě turistů i čundráci v 1. polovině 60tých let. Někteří pak nosili černé vojenské kanady, ti ortodoxní však zůstali u vyřazených vojenský “pulitráků”, což byly vojenské kožené holínky s koženou podešví, jaké dnes vidíte toliko v historických dokumentech hlavně u ruských vojáků, kteří je měli ještě v 68., když k nám vtrhli. Pravý čundrák v nich měl onuce (tenkrát dvě flanelové prachovky), kdo si do nich vzal ponožky, byl opovrženíhodný “paďour”.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>